Převeď kilogramy na stone

Jeden stone je 6,35029318 kilogramu, tedy přesně 14 liber.[1] Při přechodu z kilogramů na stone dělíš 6,35: stone = kilogramy ÷ 6,35029318.

U nás se hmotnost uvádí v kilogramech, takže na tuhle jednotku narazíš zvenčí: v britském televizním pořadu, na fóru o hubnutí, v tréninkové aplikaci z ostrovů nebo ve formuláři u lékaře, pokud pracuješ ve Velké Británii či Irsku.

Sedmdesát kilogramů dá 11,02 stone. Brit tutéž hmotnost uvede jako „eleven stone", protože se tam zaokrouhluje na celé stone a libry. Jak ten zápis funguje, vysvětlujeme v další části.

Tělesná hmotnost se ve Velké Británii uvádí ve dvou jednotkách zároveň: celých stone a zbývajících librách. Zápis 11 st 4 lb znamená jedenáct stone a čtyři libry, tedy 71,67 kilogramu.

Desetinný výsledek z převodníku převedeš na tenhle zápis ve dvou krocích. Číslo před desetinnou čárkou jsou celé stone. Část za čárkou vynásobíš čtrnácti a dostaneš libry. Z 11,02 stone tak vyjde 11 stone a 0,3 libry, v hovoru tedy „eleven stone".

V mluvě se to zkracuje ještě víc: „eleven four" znamená 11 st 4 lb. Nejvyšší koncovka v librách je třináct, protože čtrnáct už tvoří další stone.

Tabulka zápisu níže dává hotové hodnoty pro celý rozsah tělesné hmotnosti. Opačný směr obsluhuje převodník stone na kilogramy.

Stone se běžně používá ve Velké Británii a Irsku, a to prakticky jen u tělesné hmotnosti.[1] Zboží se tam váží v kilogramech a etikety uvádějí gramy, takže si jednotka udržela jednu konkrétní oblast a drží se v ní pevně. Britské osobní váhy dodnes nabízejí režim stone vedle kilogramů.

Právní postavení jednotky je přitom rozdělené. Zákon o mírách a vahách z roku 1985, který zaváděl evropskou směrnici, vyškrtl stone ze seznamu jednotek povolených v obchodě.[1] Hmotnost člověka zůstala mimo tento předpis a tam se stone udržel v plné podobě.

Ve Spojených státech to vypadá jinak. Tělesnou hmotnost tam uvádějí v samotných librách: kde Brit řekne „11 stone 4", Američan řekne „158 pounds". Obě čísla popisují tutéž hmotnost v imperiální soustavě, ve dvou různých jednotkách.

Austrálie, Kanada a Nový Zéland při metrizaci přešly na kilogramy, takže tam stone uslyšíš jen zřídka. Jednotka se udržela ve dvou zemích a v obou vešla hluboko do jazyka.

Hodí se to jako jednoduchý test původu čísla: zápis se dvěma jednotkami vede na ostrovy, samotný počet liber do Států. Americkou hodnotu převedeš v převodníku liber na kilogramy.

Název říká, čím jednotka na začátku byla: kamenem. Ve středověkém obchodu sloužil jako závaží skutečný kámen o dané hmotnosti, uložený u městské váhy, a zboží se s ním porovnávalo.

Každý obor si přitom volil kámen vlastní. Sklo se vážilo ve stone po 5 librách, vosk, cukr a pepř po 8, olovo po 12. Soupis z roku 1880 uváděl v britských městech stone od 4 až do 26 liber.[1] Kupec tak musel znát číslo i zboží, kterého se týkalo.

České země měly svůj vlastní kámen a bylo to podobné. Podle Hájkovy kroniky vážil 20 liber českých, tedy zhruba 10,25 až 10,29 kilogramu, a používal se k měření tržního zboží až do 18. století.[2] Proti britskému stone je to zhruba dvojnásobek.

Sjednocování začal Eduard III. v roce 1350, když stanovil vlněný stone na 14 liber, což potvrdil Jindřich VII. v roce 1495. Jednu míru pro veškeré zboží zavedl až Weights and Measures Act z roku 1835.

Odtud pochází číslo, které z metrického pohledu působí náhodně. Čtrnáct liber je dědictví obchodu s vlnou.