Převeď metry na kilometry

Metr je základní jednotka délky v soustavě SI, tedy ta, od které se počítají všechny ostatní. Od roku 1983 jeho hodnotu určuje rychlost světla: metr je dráha, kterou světlo urazí ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy[1]. Definice opřená o fyzikální konstantu má oproti starému etalonu výhodu, že si ji každá laboratoř dokáže zopakovat u sebe.

Kilometr je násobek metru. Předpona kilo- násobí jednotku tisícem, takže do kilometru se vejde 1 000 metrů. Stejné pravidlo drží celou soustavu: kilogram je tisíc gramů a kilobajt tisíc bajtů.

O tom, kterou jednotku použiješ, rozhoduje pohodlnost čísla. V metrech se udávají vzdálenosti na dráze, délka bazénu a výška budovy. V kilometrech se popisuje silniční běh, nájezd auta a odstup mezi dvěma městy.

Tisíc metrů je 1 kilometr. Pět set metrů dá po převodu 0,5 kilometru. Sto metrů je 0,1 kilometru. Každý převod tímto směrem se scvrkne na vydělení počtu metrů tisícem.

Kromě celého tisíce se hledají tři hodnoty častěji než ostatní. Dvě stě padesát metrů je 0,25 kilometru. Sedm set padesát metrů dá 0,75 kilometru. Dva tisíce pět set metrů je 2,5 kilometru.

Převodník nahoře počítá oběma směry a ukazuje výsledek už během psaní, takže žádné z těchto čísel si nemusíš pamatovat.

Převod stojí na pevném vztahu: jeden kilometr je 1 000 metrů. Když chceš převést metry na kilometry, vydělíš jejich počet tisícem.

Úplný vzorec: kilometry = metry ÷ 1000. Opačným směrem: metry = kilometry × 1000.

Z tohohle vzorce vycházejí tři čísla, na která se lidé ptají nejčastěji. Pět set metrů vydělených tisícem dá 0,5 kilometru. Tisíc pět set metrů je stejnou cestou 1,5 kilometru. Deset tisíc metrů dá rovných 10 kilometrů.

Při dělení tisícem zůstanou číslice stejné a desetinná čárka se posune o tři místa doleva. Ze 42 195 metrů tak vznikne 42,195 kilometru. Když míst k posunu nezbývá, dopíšeš zepředu nuly — pět metrů se pak změní na 0,005 kilometru.

Stejný výpočet obráceně, tedy násobení tisícem, provádí převodník kilometrů na metry.

Násobek tisíc plyne z předpony, ale samotná délka metru pochází z měření Země. Když Francie v roce 1795 určovala novou jednotku, přijalo se, že metr má být desetimiliontina vzdálenosti od rovníku k pólu, měřené podél pařížského poledníku[4].

Z takového východiska vychází číslo, které se snadno pamatuje. Když je metr desetimiliontina té vzdálenosti, má celá vzdálenost deset milionů metrů. Po vydělení tisícem to dá rovných 10 000 kilometrů.

Dnešní měření vychází o kousek výš. Na elipsoidu WGS84, tedy na modelu Země, se kterým pracuje GPS, měří kvadrant poledníku 10 001 965,729 metru[5]. To jsou necelé dva kilometry nad hodnotou, kterou tvůrci metru předpokládali.

Rozdíl pochází z měření starého dvě stě let. Výprava Delambra a Méchaina pominula tížnicovou odchylku na jižním konci měřeného oblouku, a hotový metr proto vyšel o 0,197 milimetru kratší, než měl[6]. Tenhle zlomek milimetru zopakovaný deset milionůkrát dá přibližně právě ty dva kilometry.